Přehled fyziologických principů, klinických výsledků a důkazů z literatury
Abstrakt
Proud inertního plynu o extrémně nízké teplotě (-78 °C CO₂ nebo až -160 °C N₂) dopravovaný pod vysokým tlakem na kůži vyvolá během několika sekund „thermal-shock“. Ten dosahuje hlubších tkání rychleji než led a spouští řadu reflexních reakcí: okamžitou systémovou vazokonstrikci, výraznější analgezii a citelnější útlum pro-zánětlivých cytokinů. Současná evidence ukazuje, že LPK je minimálně stejně účinná – a často účinnější – než klasické ledování, přičemž kratší expoziční čas snižuje riziko chladového poškození kůže a subkutánních struktur.
1 Úvod
Konvenční doporučení RICE (rest-ice-compression-elevation) dominovalo akutní péči o měkkotkáňová poranění pět desetiletí. Novější data však ukazují, že dlouhé přikládání ledu může prodlužovat hojení svalů a zvyšovat riziko fibrózy. Lokální přístrojová kryoterapie vznikla jako alternativa, která nabídne intenzivnější, ale podstatně kratší chladový stimulus.
2 Fyziologické rozdíly
• Doba potřebná k ochlazení povrchu na 15 °C
• LPK: 15–30 s
• KL: 8–12 min
• Minimální dosažená teplota kůže
• LPK: přibližně 7 °C
• KL: přibližně 14 °C
• Systémová vazokonstrikce (měřeno na nekontaktované končetině)
• LPK: prokazatelná, pokles o 3–4 °C
• KL: bez prokazatelného efektu
• Standardní délka jedné aplikace
• LPK: 90–180 s
• KL: 10–20 min
3 Mechanismy terapeutického účinku
• Thermal-shock a TRPA1 aktivace – prudký pokles teploty spouští reflexní vazokonstrikci, po rychlém přehřátí nastává reaktivní hyperémie, která urychluje odplavení metabolitů.
• Analgezie – rychlé chlazení tlumí vedení A-δ a C-vláken, snižuje koncentraci substance P a zvyšuje práh bolesti výrazněji než KL.
• Protizánětlivý účinek – pokles TNF-α a IL-6 je v modelech akutního poškození po LPK dvakrát až čtyřikrát vyšší než po ledování.
• Anti-edém – cyklus vasokonstrikce/vazodilatace podporuje lymfatický odtok.
• Neurovegetativní modulace – krátký, ale intenzivní chlad snižuje sympatikotonii (potvrzeno změnami HRV).
4 Experimentální a klinické důkazy
• Termografická RCT (12 zdravých mužů) – LPK snížila teplotu chladicí ruky z 32,5 °C na 7,3 °C a současně ochladila i kontralaterální ruku; KL dosáhlo 13,9 °C a bez systémového efektu.
• Rheumatoidní artritida (47 pacientů) – po jedné minutě klesla teplota ruky na 17,9 °C po N₂ vs 23,1 °C po studeném vzduchu; účinek se udržel do 15 min.
• Akutní distorze hlezna (RCT, n = 45) – neurocryostimulace nebyla ve funkčních výsledcích horší než led, ale vyžadovala jen tříminutovou aplikaci.
• Další přehledy – systematické review shrnuje, že led může zpomalovat myoregenerační procesy; rychlé kryo-podněty tyto nevýhody nemají.
5 Bezpečnost a praktické aspekty
• Krátká expozice (≤ 3 min) minimalizuje riziko omrzlin a neuropatie.
• „Suchý“ chlad nepromáčí obvazy, snižuje riziko bakteriální kontaminace ran.
6 Diskuze
Data favozirují LPK zejména v akutní (0–72 h) a časně subakutní fázi, kdy klíčová je rychlá analgezie a tlumení sekundárního zánětu bez dlouhodobé ischemie.
7 Závěr
Lokální přístrojová kryoterapie dosahuje terapeutické teploty hluboko v tkáních rychleji a s menším rizikem chladového poškození než klasické ledování. Z hlediska analgezie, anti-edémového účinku a tlumení pro-zánětlivých mediátorů je minimálně rovnocenná, často však nadřazená tradičnímu ledu. Pro plošné nasazení je klíčová dostupnost zařízení a zkušenost personálu, nicméně současná evidence ji řadí k moderním standardům akutní muskuloskeletální terapie.
Klíčové zdroje
• Mourot L. a kol. Hyperbaric gaseous cryotherapy: effects on skin temperature and systemic vasoconstriction (2007)
• Żukowska K. a kol. Temperature changes in rheumatoid hand treated with nitrogen vapours (2012)
• Parker University Clinical Commentary: The efficacy of icing for injuries and recovery (2024)
• Bieuzen F. a kol. Should ice application be replaced with neurocryostimulation for acute ankle sprain? (2020)
• Timpka S. et al. Cryotherapy, cytokines and inflammation – an evidence-based update (2021)
